Cílem zkoušek bulo zjistit a ověřit základní vlastnosti a takticko-technické parametry „7,62 mm ručních kulometů KLEČ“ v souladu s metodikami TP – VD – 637 - 73. Zkoušky probíhaly ve VÚ 010/05 Záhorie a část z nich i na zkušebně Vlárských strojíren n.p. Slavičín. Zkušební komise se skládala z členů výzkumného ústavu VÚ 010 Vyškov , pracoviště VÚ 010/01 Slavičín a VÚ 010/05 Záhorie. Předsedou byl pplk. Ing. Klečka Jiří, CSc – snad proto úkol KLEČ.

Rozsah zkoušek byl následující:

1.     Zjištění úplnosti a technického stavu zbraní

2.     Určení základních charakteristik zbraní (rozměry, hmotnosti)

3.     Určení charakteristik při zkoušení zbraně střelbou (bezpečnostní opatření, kadence, poč. rychlost střel i pro různé úsťové nástavce)

4.     Charakteristiky při stanovení seskupenosti a přesnosti střelby (strelecké vlastnosti hlavní, rozptyl a střední bod zásahu)

5.     Určení výšlehu plamene při výstřelu

6.     Zkouška velkým počtem výstřelů

Zjištění úplnosti, technického stavu zbraní a určení základních charakteristik zbraní

Ke zkouškám byly spolu s 9 kulomety předány i tyto části a příslušenství ke každé zbrani:

Nosný popruh, chránítko ústí, dvojnožka sumka se 4 ks zásobníků. V pažbě pak bylo uloženo toto příslušenství – olejnička, chránítko ústí pro čištění, vytěrák kartáček, jehla, nástavec na cvičnou střelbu.

Ruční kulomet získaný minimální rekonstrukcí 7,62 mm Sa vz.58 zahrnoval pouze tři změny:

a.)  Délka hlavně oproti původní byla zvětšena o 200 mm. U šesti zbraní má hlaveň polygonální vývrt. Průměr plynového kanálku se       nezměnil.

b.)   Stávající pažba byla nahrazena vylepšenou pažbou, vhodnou pro tento typ zbraně (viz obr.)

c.)    Nová pažba je konstruována tak, že příslušné čištění ke zbrani je možno vložit do příslušných dutin v pažbě.

        Každá zbraň byla zkontrolována a proměřena. Při této příležitosti uvádím základní TTD zkoušených zbraní.

Délka zbraně.......................................................1050 mm

Výška zbraně (se zásobníkem) ............................255 mm

Šířka zbraně............................................................60 mm

Délka hlavně..........................................................590 mm

Hmotnostzbraněbezzásobníkusdvojnožkou................4,0  kg

Hmotnost zbraně připravené ke střelbě.....................4,89  kg

Palná výška...........................................................345 mm

Délkazáměrné.......................................................357 mm

Vzdálenost od čela hlavně k plynovému kanálku.......171 mm

Kadence................................................................850 ran/min

Určení charakteristik při zkoušení zbraně střelbou (seskupenost a přesnost střelby)

Střelba probíhala z každým z 9-ti nástavců v rozsahu 3 nástřelek po 10 ranách krátkými dávkami na 100 m ze všech zkoušených hlavní. Tři střelci se střídali po jedné nástřelce. Náboje byly standardní 7,62 x 39 (7,62 mm vz.43) s železným jádrem, temperovány na 20 °C. Střelba probíhala ze stolu – střelec stál. Naměřené hodnoty R50, R100 (bez středního bodu zásahu) jsou uvedeny v tabulce.

Střelba probíhala z každým z 9ti nástavců v rozsahu 3 nástřelek po 20 ranách jednotlivě na 100 m ze všech zkoušených hlavní. Tři střelci se střídali po jedné nástřelce. Náboje byly standardní 7,62 x 39 (7,62 mm vz.43) s železným jádrem, temperovány na 20 °C. Střelba probíhala ze stolu – střelec stál. Naměřené hodnoty R50, R100 (bez středního bodu zásahu) jsou uvedeny v tabulce.

Na základě výše uvedených střeleckých zkoušek bylo stanoveno pořadí jednotlivých úsťových nástavců pro výběr k dalším zkouškám. Jako nejvýhodnější se jevily:

1.)   nástavec č. 5 – šikmé drážky střední velikosti

2.)   nástavec č. 2 – drážky kolmé k ose střední velikosti

Ostatní nástavce měly podle rozptylových charakteristik horší vlastnosti a proto se ukazují jako méně vhodné. Obecně lze konstatovat, že hodnoty rozptylu R50 jak při střelbě jednotlivými ranami, tak v krátkých dávkách z 7,62 ručních kulometů jsou porovnatelné se Sa vz.58. Pro další střelecké zkoušky bylo použito úsťového nástavce č.2. Úsťový nástavec č. 5 nesplňuje bezpečnostní kritéria (šlehání plynů do očí střelce).

       Dále byly provedeny střelby  na dálku 300 a 800m v rozsahu 3 nástřelek po 20 ranách v režimu střelby – krátké dávky. Měřen byl Střední bod zásahu (SBZ) a rozptyl Úš a Úv. Nejlepších výsledků bylo dosaženo s kulomety osazenými polygonálními hlavněmi z VVÚ ZVS Brno.

Určení výšlehu plamene při výstřelu

Tato část zkoušek byla provedena podle programu jako noční, pro něž byla k dispozici rychloběžná kamera a fotografický přístroj s citlivým filmem. Všechny do sucha vytřené zbraně a úsťové nástavce byly montovány postupně do střelecké stolice, ze kterých se střílelo dávkou.

Po vyvolání filmů se zjistilo, že na žádném ze snímků není viditelný výšleh plamene ze zbraně. V průběhu noční střelby byl pozorován ze 2 m nepatrný tmavě červený plamen v trvání zlomku vteřiny. Z toho vyplývá, že hlaveň prodloužená o 200 mm má schopnost ochladit spalné plyny natolik, aby jej nebylo možno pozorovat prostým okem na větší vzdálenost.

Zkouška velkým počtem výstřelů

Zkouška proběhla střelbou 2 x 10 ran jednotlivě z každé hlavně na dálku 100 m. Stříleno bylo jedním střelcem v leže z dvojnožky. Měřeny byly polohy SBZ, rozptylu R₅₀ a R₁₀₀ a rychlost V₇.

Při porovnání rozptylových hodnot R₅₀ na začátku zkoušky (510 ran na zbraň) a na konci (5000 ran na zbraň) jednoznačně vyplývá, že zkoušené zbraně dosahovaly po 5000 ranách cca o 25% lepších výsledků oproti začátku zkoušek. Nejmenšího poklesu počáteční rychlosti o 0,2% (přepočet z V₇) zaznamenaly zbraně s polygonálním vývrtem z PRESTO n.p. Uh. Brod. Maximální pokles V0 o 1,8% zaznamenaly zbraně s polygonálním vývrtem z VVÚ ZVS Brno.

Z provedeného vyhodnocení plyne, že polygonální vývrt vyrobený v Uh. Brodě je nejvhodnější, jelikož má nejmenší pokles V₀. Z hlediska rozptylu a úbytku V₀ nedosáhly zbraně po vystřelení 5000 ran na zbraň meze životnosti.

Nejpočetnější závadou byl slabý nápich zápalky, a to 860 krát. Z toho jedna zbraň se na této závadě podílela plnými 35%. Druhou hlavní závadou bylo přivírání vystřelené nábojnice mezi nosičem závorníku a základnou hledí a to 365 krát. Z toho jedna zbraň se na této závadě podílela plnými 30%. Třetí dá se říci nejzávažnější závadou je zlomení levého vysouvacího ozubu závorníku. Čtvrtá závada – nevytažení nábojnice se projevila pouze u zbraní s polygonálním vývrtem ze VVÚ ZVS Brno. Tyto závady mohly být způsobeny vlivem konstrukce zbraně a také vlivem nedostatečně pružného uložení zbraně ve střelecké stolici a také vlivem úpravy pístu (viz níže), neboť většina závad se začala projevovat až po této úpravě. Výskyt zádržek u jednotlivých zbraní se začal vyskytovat až po cca 2900 výstřelech.

Další úprava zbraně vyplývající z průběhu zkoušek

V průběhu střeleckých zkoušek po vystřelení 2730 ran z každé zbraně, byla provedena úprava pístu v důsledku zjištěných závad – zlomení levého vysouvacího ozubu závorníku u 4 zbraní. Zámyslem této úpravy bylo snížení kadence, která se pohybovala při horní povolené hranici dle TP pro 7,62 mm Sa vz.58. Úprava spočívala v zabroušení plošky válcové části pístu do hloubky 1 mm na rozměr 11,0 mm. S použitím takto upraveného pístu se dosáhlo snížení kadence v průměru o 50 ran za minutu, což odpovídá střední hodnotě rozmezí dle TP pro 7,62 mm Sa vz.58. S takto upravenými písty byl proveden zbytek střeleckých zkoušek u všech 9 kusů zbraní.

Závěr

Zbraně nevyhověly z hlediska spolehlivosti a životnosti některých dílů (porovnáváno s Sa vz.58). Dále nevyhověly z hlediska rozptylu a přesnosti střelby na 800 m. Toto mohlo být způsobeno nepřizpůsobenými mířidly a štíhlostí zbraně (hlavně).

Rekonstrukce Sa vz.58 na ruční kulomet pouhým prodloužením hlavně a výměnou pažby za novou „kulometnou“ nebyla z hlediska dosažených výsledků uspokojivá. Dořešení rekonstrukce bylo sice technicky možné, ale vzhledem k perspektivním zámyslům v rozvoji oboru neúčelné.

Polygonální vývrt hlavně 7,62 mm ručního kulometu se v parametrech V₀,SBZ, R₅₀ a R₁₀₀ statisticky významně neliší od běžně používaného drážkovaného vývrtu hlavně téže délky. V rozsahu 5000 výstřelů na hlaveň není rozdíl ani v opotřebení nábojové komory a vývrtu hlavně.