Konzultace a zkoušky nastávajícího Sa vz.58 z roku 1956 v SSSR.

Konzultace a zkoušky nastávajícího Sa vz.58 z roku 1956 v SSSR.

KONZULTACE A ZKOUŠKY V SSSR

 

 KONZULTACE V SSSR

 

      Po projednání konečného projektu se od 22.11. do 7.12.1956 v Moskvě konala konzultace o otázkách všeobecného rázu a o otázkách zaměřených k vývoji samopalu na krátký náboj.

      Sovětská strana vznesla souhrn názorů a připomínek k vývoji samopalu. Po této konzultaci došlo po vyhodnocení připomínek sovětské strany a tam kde bylo dosaženo úplné shody jednotnosti názorů byly vyjádřeny  ve změně TTP na vývoj samopalu-pušky. Byly to především tyto hlavní body:

Hmotnost zbraně se zásobníkem ..................................................................max. 3,05 kg

Životnost hlavních dílů ...............................................................................min. 12000 ran

Životnost drobných dílů ................................................................................min. 8000 ran

Počet přípustných výměn...............................................................2 – 3 drobné součástky

Počet ran do samovznícení ..........................................................................................180

K samopalu nově řešit snímatelný bodák, dvojnožku a brašnu na 5 zásobníků.

Zbraně upravené dle změn provedených v TTP byly podrobeny kontrolním zkouškám.

 

ZKOUŠKY SAMOPALU V SSSR

 

      Účelem zkoušek v SSSR bylo prozkoumání prototypů podle sovětských metodik, výměna zkušeností a ověření některých úprav z kontrolních zkoušek.

     Jednou z důležitých úprav bylo opuštění cementačních materiálů především u závorníku a závory.

      Do SSSR byla kromě dvou kusů prototypů – jeden na zkoušky a jeden opravený jako záložní - (obr.č.11) dodána také kompletní sada výkresů, návrh nauky a posouzení dosavadního vývoje a zkoušek.

     Před odjezdem do SSSR bylo ze zbraně vystřeleno 3514 ran, kromě nosiče, závorníku, závory a vyhazovače, které měly jen 314 ran. V SSSR byl prakticky zkoušen jen prototyp č. 1853 a sice tak, že většina ran nebyla střílena režimem pro životnost t.j. 150 ran do ochlazení (vodou, nebo  vzduchem).

     Celkem bylo v SSSR vystřeleno 11986 ran, z toho 5206 ran za normálních podmínek ( při střelbách přesnosti, kadence, grafování atd.). Z počtu ran za normálních podmínek bylo vystřeleno 2000 ran, při kterém bylo prováděno volné chlazení hlavně na vzduchu po každých 150 výstřelech (30 jednotlivě, 60 ran dávky, 60 ran v jedné dávce). Přehled poruch za normálních podmínek (5206 ran):

 

Porucha

Prototyp č. 1853

Selhač

5

Skřípnutí nábojnice

2

Celkem

7     t.j. 0,13%

 

       Spolehlivost činnosti samopalu byla přezkoušena v následujících podmínkách (podmínky zkoušek se poněkud lišily od československých zvyklostí co do druhů a způsobu provedení):

Druh zkoušky

Počet ran

Počet poruch

Elevace 85°

180

0

Deprese 85°

180

0

Suché součástky (2x mytí petrolejem)

180

0

Kombinovaná zkouška

 

 

-při zaprášení

270

1

-při následujícím dešti

270

3

-při vytření do sucha koudelí

270

0

-při zaprášení suchých součástí

270

12

Zmrazení zbraně a nábojů –6 °C

180

0

Při dešti s hodinovým přerušením střelby

360

1

S náboji se zvýšením hmotnosti prachu o 10%

180

1

S náboji se snížením hmotnosti prachu o 10%

180

0

Zmrazení zbraně a nábojů na -50°C, avšak při namazání olejem 21 s 20% petroleje

180

0

Zahřátí zbraně a nábojů na +50°C

180

0

Při pootáčení zbraně o 90, 180 a 270°

540

0

Vláčení pískem, každá strana 25 m

180

4

Střelba 5x po 24 hodinách bez čištění

1080

0

Celkem

4680

22 tj. 0,47%

 

Rusové napsali: „ Celkově tedy činnost samopalu č. 1853 při různých podmínkách exploatace s vyjímkou střelby při zaprášení s otevřenými součástkami, byla spolehlivá. Při střelbě sovětskými cvičnými náboji se ze 300ran vyskytla 1 porucha.

 

Přesnost a seskupenost střelby

     V jednotlivých ranách byly stříleny 10 ranové a v krátkých dávkách 20 ranové nástřelky. Tabulka udává průměrné výsledky v poloze leže s oporou  (jš + jv)/2

 

Způsob střelby

Dálka v m

100

400

Jednotlivě

zbraň

7,75

29

na dvojnožce

9,0

-

TTP leže s oporou

9,0

46

Krátkými dávkami

zbraň

21,25

67

na dvojnožce

26,0

86

TTP leže s oporou

20,0

102

 

Rusové napsali: „Samopal č. 1853 v přesnosti střelby v celém rozsahu vyhovuje TTP a v tomto vztahu se nachází na současné úrovni zbraní stejného typu. Přesnost střelby na dvojnožce je 1,5x horší než v poloze v leže s oporou“.

 

  

 

 

 

TTD

Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem..........................................................3,065 kg

Hmotnost zásobníku ..............................................................................................0,16 kg

Délka zbraně bez bodáku ....................................................................................850 mm

Délka zbraně s bodákem......................................................................................1000 m

Délka hlavně ........................................................................................................390 mm

Délka záměrné .....................................................................................................353 mm

Účinná dálka střelby ................................................................................................800 m

Počáteční rychlost.................................................................................................706 m/s

Teoretická kadence.........................................................................................750 ran/min

 

Závěr

      Sovětská strana hodnotila prototyp zbraně takto: „7,62 mm čs. samopal, řešený na náboj vz. 43 svými váhovými charakteristikami, přesností střelby a spolehlivostí  činnosti samopalu v normálních i ve ztížených podmínek exploatace, se nachází v zásadě na úrovni současných zbraní stejného typu.

      Současně s tím má samopal, řadu závažných nedostatků , snižujících jeho bojové i exploatační vlastnosti.

      Základní nedostatky samopalu jsou tyto:

-          možnost samovznícení náboje  v nábojové komoře po 180 výstřelech

-          vysoké opotřebení komory plynového mechanismu v mistě odvodu plynů

-          nízká životnost mnoha součástí, mezi tím i základních součástí plynového ústrojí

-          silné zahřívání zadní objímky podpažbí

-          nízká služební odolnost zásobníku

 

      Samopal vyžaduje pokračování ve vývoji s cílem odstranění nedostatků zjištěných při těchto zkouškách.“

 

Pozn.: 

      Při odstraňování příčin samovznícení nábojů v nábojové komoře (NK) zbraně se řešitelský tým zaměřil na úpravu stávajícího provedení mechanismu odběru plynů. Byl přidáván a odebírán materiál z plynového nástavce a posunut plynový nástavec o 12mm kupředu, přičemž byla měřena doba do samovznícení náboje v NK. Tyto úpravy neprokázaly zásadní vliv na oddálení samovznicení náboje.

      Později se provedla zásadní změna umístnění odběrného plynového kanálku a to dále od NK.

 

Děkujeme Romanovi za pěkný článek...