24.10.2012 18:01

Dne 22.9. 2012 oslavil náš bývalý kolega Jirka Schams - REGI čtyřicítku. Připojujeme se ke gratulaci s přáním všeho nejlepšího a pevného zdraví do dalších let!

 

Pokud se snad najde někdo, kdo by ho neznal, připojuji článek nedávno publikovaný na www.armadninoviny.cz

Sedím v  kanceláři sdružení REGI Base, soukromé nadace, která si klade za cíl starat se o novodobé české válečné veterány, na Vinohradské třídě a beseduji s jedním z nejzkušenějších účastníků českých mírových misí. Můj společník, držitel řady nejvyšších českých vojenských vyznamenání, se zúčastnil operací v Kuvajtu, Bosně a Hercegovině, Kosovu a Afghánistánu. Když ho požádám, aby se ohlédl zpětně za svým působením v těchto misích, natočí se a s mírným úsměvem se ohlédne přes rameno. Na tom by nebylo nic divného, kdyby…

 

Kdyby tím, s kým beseduji, nebyl nadpraporčík Jiří Schams, bývalý příslušník jednotky Speciálních operací Vojenské policie SOG, který je dnes připoutaný na invalidní vozík v důsledku těžkého zranění, které utrpěl v Afghánistánu.

 

Stal se totiž jednou z obětí útoku sebevražedného atentátníka na mezinárodní humanitární pracovníky, doprovázené českými vojenskými policisty, v roce 2008. Přežil a po čtyřech měsících v kómatu, kdy už v to lékaři nedoufali, se probral z bezvědomí. I tak mu jedna ze střepin útočníkovy bomby, která mu proletěla částí mozku a uvízla v něm, dodnes velmi komplikuje život. Přesto nadpraporčíkovi Schamsovi zůstal i nepřehlédnutelný smysl pro humor.

 

Na detaily toho, co přesně se ten osudný den stalo, si v důsledku amnézie nevzpomíná. „Pamatuji si jen na to, jak jsme se ráno nasnídali a pak odjeli v konvoji na jinou základnu mírových sil. A z ní jsme dál šli pěšky“, řekl Armádním novinám. Čeští vojenští policisté z jednotky Speciálních operací Vojenské policie, u níž sloužil, v ten den doprovázeli dánské humanitární pracovníky.

 

Foto: Jiří REGI Schams se svou mámou doma / Autor

 

Podle informací, které se později objevily v médiích, se v jejich blízkosti v ulicích afghánského městečka Gerešk odpálil postarší Afghánec, který jim předtím přátelsky kynul. Při tomto útoku zahynul další český voják a také čtyři humanitární pracovníci.

 

Sám Schams si myslí, že tenkrát udělali chybu, když v této oblasti šli stejnou cestou jako už předtím. „Myslím si, že jsme měli jít jinudy. Musel bych ale vidět mapu a nemůžu vyloučit, že by si nás útočník i tak našel,“ dodává.

 

Jinak mu ale paměť slouží dobře. Je zajímavé slyšet z úst člověka, který má co srovnávat, názor na to, kde byla přítomnost českých jednotek z jeho pohledu nejužitečnější a kde se k českým vojákům chovali místní obyvatelé nejvstřícněji. „Nejužitečnější jsem si připadal v Kuvajtu a nejlépe nás přijali obyvatelé Bosny a Hercegoviny, ale i v Kuvajtu se k nám chovali dobře,“ říká Schams. „Naopak v Afghánistánu nás brali jako nevěřící Evropany, jako křižáky,“ podotýká.

 

Foto: Jiří REGI Schams a jednotka SOG na patrole v Afghánistánu / REGI Base

 

Svými postřehy a zážitky dokáže člověka někdy zcela překvapit. Když se ho zeptám, na co ze všech svých účastí v misích vzpomíná nejraději, očekávám nějaký hrdinský příběh. „Nejraději vzpomínám na to, že jsme na základně v Kosovu měli kočičku Niky, kterou si každý mohl pochovat,“ odpoví však.

 

Bavíme se i o tom, co je pro nováčka, který jde do mise poprvé, nejdůležitější, jaké nástrahy na něj čekají a jak se dá vyrovnat s následky vážného zranění.

 

Podle jeho názoru by každý, kdo se rozhodne zúčastnit zahraniční armádní mise, měl před odjezdem dát do pořádku všechny své záležitosti, především popolatit dluhy a případně sepsat závěť. „A hlavně se rozloučit se všemi blízkými, aby se v zahraničí mohl soustředit jen na svou práci,“ zdůrazňuje Schams.

 

Za největší riziko, které na nováčky v zahraničních misích čeká, považuje tento zkušený válečný veterán pocit sebeuspokojení z toho, že mise probíhá bez problémů. „Nikdy by neměli polevit v ostražitosti,“ míní. Když už je někdo v misi vážně zraněn, je podle Schamse velmi důležité, aby neztratil smysl pro humor a aby ho podržela rodina a neopustili kamarádi.

 

Foto: Kolegové Jiřího Schamse z jednotky SOG, Afghánistán 2008 / REGI Base

 

I když je nadpraporčík Schams v současné době upoután na vozík, má své plány do budoucna. „Chtěl bych opravit se svojí přítelkyní chalupu, kterou mám“, řekl Armádním novinám. Těmto plánům může pomoci speciální operace ve Spojených státech.

 

Jak řekl Armádním novinám Hynek Čech ze soukromé nadace REGI Base, jejíž vznik právě případ Jiřího Schamse, přezdívaného mezi kamarády Regi, inicioval, specializovaná klinika na léčbu podobných poranění, která patří pod texaskou TIRR Memorial Hospital zaslala nadaci podrobný návrh léčebného postupu. Ten by mohl zdravotní stav nadpraporčíka Schamse výrazně zlepšit.

 

„Rozpočet je 486 tisíc dolarů za čtyřměsíční Jirkův pobyt,“ uvedl Hynek Čech z nadace REGI Base pro Armádní noviny. Problémem podle Čecha není samotné vyjmutí střepiny, ale skutečnost, že současně je třeba opravit a zregenerovat ta místa mozku, která střepina během svého průletu poškodila. Jak dále uvedl, právě na této klinice dokázali vrátit do normálního života americkou kongresmanku Giffordsovou, které na předvolebním mítinku „šílený“ střelec prostřelil hlavu.

 

Foto: Kolegové Jiřího Schamse z jednotky SOG, Afghánistán 2008 / REGI Base

 

Skutečnost, že úzce specializované kliniky v zemích, především USA a Rusku, které jsou permanentně konfrontovány s potřebou léčit své vojáky, zraněné v konfliktech nebo teroristickými útoky, jsou na čele vojenské medicíny, je logická. A díky svým zkušenostem dokáží opravdu pomoci i v těch nejsložitějších případech.

 

 Dokládá to skutečnost, že v důsledku loni v listopadu nadpraporčíkem Schamsem absolvovaném šestitýdenním pobytu v Burděnkovém sanatoriu v Saki se mu díky speciální terapii na podporu mozku výrazně zlepšila schopnost ústně komunikovat.

 

Problémem je ale zajištění prostředků na léčku nadpraporčíka Schamse v Spojených státech. Vojenské oborová zdravotní pojišťovna ji byla připravena proplatit, ale nedostala k tomu povolení. Jak Čech uvedl, REGI base se proto bude snažit tyto prostředky získat ze soukromých zdrojů.

 

Foto: Jiří Schams, Afghánistán 2008 / REGI Base

 

Nedávno nejen proto tato nadace založila svou pobočku v San Antoniu v severoamerickém Texasu. „Máme podporu řady bývalých i současných amerických vojáků, včetně několika bývalých generálů pro náš záměr,“ uvedl Čech. “V budoucnu bychom chtěli fungovat jako koordinační centrum pro všechny zraněné válečné veterány, bez rozdílu národnosti, aby se přes nás dozvěděli, kde, kdo a jak jim může pomoct,“ dodal.

 

Sám nadpraporčík Schams věří, že se peníze na dokončení jeho léčby podaří shromáždit. A po svých životních zkušenostech si myslí, že by lidé měli žít každý svůj den tak, jako kdyby měl být jejich poslední. A nenechali se vytočit tím, že se jim rozbije lednička, nebo když nabourají auto…