Něco na úvod
Dlouho jsme uvažovali, zda máme z hlavního menu odebrat záložku plnou odborných informací a věnovat ji našim nejmenším. Jak jsme tak přemýšleli, trochu jsme zavzpomínali na naše mládí - na to co nás v útlém věku ovlivňovalo a co nás směřvalo k našemu dnešnímu koníčku a zálibě. Byly to dětské dny s naší lidovědemokratickou armádou, první dávka na soutěži " O partyzánský samopal" a spousta filmů o druhé světové válce, po jejichž zhlédnutí jsme lítali s kusem klacku po vesnici a hádali se o to, kdo bude fašoun a kdo rusák. Mnohým z nás záliba v military zůstala a ovlivnila i ve volbě povolání. Je mezi náma spousta otců a maminek, kteří slouží v ozbrojených složkách a jejich práce je často vezme dětem z bezpečí rodinného kruhu na dlouhé měsíce do zahraničních misí, nebo třeba jen na 24 hodinovou službu. Všichni policisté i vojáci, návštěvníci našich stránek z řad sportovních střelců a naši kolegové mi dají jistě zapravdu, že naše práce nám bere čas, který bychom jinak strávili s našimi dětmi. Často vyústí v rozpad rodin a své děti pak vídáme v přestávkách mezi misí, cvičením a službama na pár hodin na víkend. Cílem této sekce není vytvořit si vlastní malou dětskou armádu, ale dát našim dětem prostor zviditelnit se na dospěláckém webu a dát jim najevo, že je máme rádi a vážíme si jich jako rovnocenných parťáků. Proto chci všechny maminky a tatínky co sem chodí požádat, aby poslali nějakou tu fotku, namalovaný obrázek nebo video ze společných chvil se zbraní. Není to v žádném případě propagace militarismu, ale jen přiblížení naší práce našim nejmenším a kdo ví, třeba půjdou jednou v našich stopách. Ve stopách svých rodičů, kteří zasvětili svůj život službě v ozbrojených složkách a sportovní střelbě.